Ohlédnutí za děním v českém mondioringu v roce 2011

5. 1. 2012

Bod zlomu

Začnu jak z reklamy na prací prášek. Už vás nebaví bežné obrany? Zkuste mondioring! Bezpečně pobaví a vašeho psa naučí dobrému společenskému chování.

Ale vážně, mondioring je „jenom sport“, tak jako každý jiný. Vznikl v Evropě, odkud se už téměř třicet let šíří po světě. První mistrovství světa se konalo v roce 1994, pod FCI je začleněn od roku 2007. U nás vznikl mondioringový klub před deseti lety. Jeho členská základna od té doby příliš nenarostla a za celou tu dobu se u nás konaly jenom tři závody – v Petrovicích. Něco se ale stalo a mondioring se dal do pohybu.

Známý americký publicista Malcolm Gladwell napsal čtivou knihu „Bod zlomu“ o malých příčinách s velkými následky. Snaží se přijít na to, jak je možné, že se některé změny odehrávají neuvěřitelně rychle a soustředí se přitom na jevy, které ne vždy chápeme. A tak si kladu otázku: Jak je možné, že letos se najednou u nás konalo hned šest mondioringových závodů? Asi i Malcolm Gladwell by těžko hledal jednoznačnou odpověď. Zkusme se tedy alespoň podívat, co všechno se letos v českém mondioringu v roce 2011 událo.

Rozchod

Sezónu předznamenaly události z konce roku 2010, kdy Mondioring klub ČR vydal první Směrnice pro získání licence figuranta a Směrnice pro jmenování rozhodčích, vznikla první výcviková komise a byli jmenováni první rozhodčí. Znamenalo to ale i odchod několika zakládajících členů. A zatímco Mondioring klub ČR začal pracovat na budování českého zázemí, skupina okolo bývalých členů se orientuje na spolupráci s lidmi ze zahraničí. I když rozchody, a obzvláště pak ty kynologické, bývají často velmi bouřlivé, mohou mít překvapivě zajímavé následky.

Nejsem fanoušek toho, když v kynologii vznikají „skupinky“, které se posléze přetaví v konkurenční kluby. Pro příklady bohužel nemusíme chodit daleko. To ale naštěstí mondioring nepostihlo. Je tedy možné, že by právě tento rozchod mohl mondioring paradoxně posunout dopředu? Mám pocit, že ano. Konkurence je mocná motivace.

Vlastní cestou

A tak se stalo, že jsme letos mohli ve čtyřech víkendech vidět hned šest závodů. Byly dvojího typu: buď mezinárodní, vypsané ve všech třech kategoriích a se zahraničními rozhodčími a figuranty, nebo komornější, s daleko menším počtem závodníků, pořádané v jedné nebo dvou kategoriích a v ryze české režii. A je tomu tak dobře. Bez kontaktu se světem a špičkovými rozhodčími, figuranty a závodníky se žádný sport neobejde. Je nesmírně cenné vidět výkony zahraničních závodníků. A je skvělé, že pořadatelům se podařilo přitáhnout tak početné pole závodníků. Zatím k nám jezdí především Rakušané, přijeli ale i závodníci ze Švýcarska, Německa, Itálie a nechyběli ani Slováci. Ti nejlepší závodníci ze světových velmocí jako Belgie či Francie k nám zatím přijeli pouze jednou, v roce 2009, když se v Roudnici nad Labem konalo Mistrovství světa belgických ovčáků (FMBB).

Další rozvoj mondioringu u nás se ale zároveň neobejde bez vytváření lokálního zázemí. A tak i když jmenování prvních rozhodčí (Roman Vala a Zdeněk Volný) a vydávání figurantských licencí provázely stížnosti, je nesmírně dobře, že české rozhodčí a figuranty máme. Národní figurantskou licenci, která umožňuje figurovat pouze na závodech organizovaných v ČR, si letos udělalo hned sedm figurantů. Čas ukáže, jestli cesta, kterou se vydal Mondioring klub ČR a kterou pravidla mondioringu umožňují, tj. čistě národní bez proškolení od mezinárodních autorit, je správná. Teď už bude jenom na rozhodčích a figurantech, jestli si získají potřebný kredit a respekt.

Mladí na scéně

Rok 2011 byl výjimeční i z dalšího pohledu. V nejnižší kategorii I si letos poprvé začalo závodit hned několik nových tříletých psů. S tříletou fenou se letos poprvé ukázala jedna z nejzkušenějších závodnic Jana Řeháková. Na scéně se v roli psovoda po mnohaleté pauze objevila s tříletým psem Dagmar Volná, jednatelka Mondioring klubu ČR. Oběma se podařilo 2x splnit zkoušku, takže příští rok by mohly začít závodit v kategorii II. S bratrem feny Jany Řehákové na mondioringové jeviště vstoupil nováček Filip Caisberger. Poté co 2x splnil zkoušku v kat. 1 si hned vyzkoušel i start v kategorii 2. Zkouška mu sice ještě nevyšla, ale rozhodně k ní neměl daleko. S další tříletou fenou a se 100% úspěšností se na scéně objevila Věra Hlaváčková. Její dlouholeté závodnické zkušenosti se odrazily v nejvyrovnanějších a bodově vysoko hodnocených výsledcích. 3x start v kategorii I znamenal 3x splnění zkoušky s bodovým průměrem 181,5 z 200 možných (limit pro splnění zkoušky je 160 b.).

Na sklonku sezóny se podařil skvělý výsledek na vysoce obsazeném závodě v mondioringové velmoci Švýcarsku dalšímu nováčkovi s tříletou fenou – Michalovi Pátkovi. Zvítězil v konkurenci 15-ti závodníků se skóre 190 b. Jednu zkoušku v kat. 1 se letos podařilo složit také Dušanovi Skulovi s další tříletou fenou.

Trojka

Složit zkoušku MR3 se zatím u nás podařilo pouze Miloslavě Gondekové. Bylo to v roce 2004 se psem A´Cartouche Magbet King. Od té doby nikdo v nejvyšší kategorii nestartoval. Až letos! Tento skvělý zážitek připravil divákům na zářijových závodech v Petrovicích Miloslav Fohl s Tyrem Malidaj. Zkoušku sice těsně nesplnili, nicméně pevně věřím, že příští rok se jim to podaří. Rozdíl mezi náročností kategorie 1 a 3 je obrovský. Zatímco přípravu na kategorii I může relativně rychle zvládnout pes předtím trénovaný podle IPO, NZŘ či TART, kategorie 3 již vyžaduje opravdové specialisty. V kategorii III se např. jako v jediné objevují divácké lahůdky jako hlídání předmětu nebo přerušené zadržení při útěku figuranta, kdy pes vyběhne a na poslední chvíli dostává povel k návratu, aniž by provedl zákus.

Dva vrcholy

Mondioring je doménou belgických ovčáků, a tak má dvě srovnatelné světové vrcholné akce – květnové Mistrovství světa belgických ovčáků (FMBB) a říjnové Mistrovství světa všech plemen. V mondioringu se i na mistrovstvích světa závodí ve všech třech kategoriích, i když mistrovská je zamozřejmě pouze nejvyšší kategorie III. Letos se jako závodník na tyto soutěže podívala Jana Řeháková s Erou od Malšovického lesa, a to na říjnové Mistrovství světa všech plemen. Závod v kategorii I se jim však nevydařil. Závodníci nominovaní Mondioring klubem ČR na mistrovství nestartovali. Nové tváře a úspěšná letošní sezóna však dávají tušit, že české zástupce příští rok uvidíme na obou vrcholných závodech.

Co bude dál

Mondioringu přeju, aby si ho všimli šikovní sporťáci a zkusili ho. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že přejít ze “sportovky“ na mondioring a naopak není žádný velký problém. Všichni naši psi umí kousat jak na rukáv, tak na oblek. Čas od času slýchám, že na obleku si pes zkazí zákus. Vidím to tak, že když pes zákus má, je jedno, jestli kouše na pešek, rukáv nebo oblek. A pokud by měl náhodou ještě někdo pocit, že pes se na oblek učí agresivitě na člověka, pak věřte, že to je naprostý nesmysl. Do psích sportů, a to jakéhokoliv, agresivita vůči člověku absolutně nepatří. V mondioringu navíc může pes při závodech procházet tzv. „socializačním testem“. Pes naprosto přesně ví, že figurant má oblek a na něj se kouše. Vždyť při revíru, který má v mondioringu podobu plošného vyhledávání, je figurant je schovaný na place, kde se pohybuje celá řada dalších lidí - rozhodčí, fotografové, pomocníci atd. Psi mají zcela jasno v tom, koho hledají, v tom se opravdu nepletou.

Malcolm Gladwell ve své knize popisuje i typ lidí, díky nimž se nápady a myšlenky mohou rozšířit rychlostí sociální epidemie. Mondioringu přeju, aby mezi novými tvářemi takoví lidé byli a rok 2011 byl jeho bodem zlomu.

Autor: jak

Tento text vyšel 5. 1. 2012 v časopise Psí sporty, zde uvádíme bez redakční úpravy a  bez krátkého textu "Co je mondioring"