Reportáž ze závodu: Retrobelge mondioring cup 2011 ve Veselí nad lužnicí

I když je oficiálně ještě jaro, byl to fajn letní den. Hezké místo, lidí tak akorát, komunikativní rozhodčí, pěkné výkony, dobré jídlo. Organizátoři Retrobelge mondioring cupu zkrátka svoji premiéru zvládli. Závody se konaly v sobotu 4. 6. 2011 ve Veselí nad Lužnicí.

Znovu jsem si uvědomila proč mám mondioring ráda. Pro pohodovou atmosféru, kde se po každém výkonu tleská, pro zvědavost jak bude postavený plac a jaký bude scénář - co se bude aportovat, jak bude udělaná osobka, kde bude na revíru schovaný figurant atd. A možná i trochu proto, že i když to byly mondioringové závody v Čechách, byli jsme my Češi mezi závodníky i diváky v menšině.

Nejvíc přijelo jednoznačně Rakušanů, pak Švýcaři a také Slováci, ti hlavně jako diváci. A také tři Finové: dva figuranti a Arsi Liimatta, který se připravuje na rozhodčího a dělal si povinnou hospitaci. Finové takto musí absolvovat minimálně čtyři, aby se mohli stát rozhodčími. A nakonec nemůžu zapomenout na Belgičana Arthura Hese, rozhodčího, který svou pohodou a vtipkováním mimo plac přispěl k atmosféře celého závodu. Přitom nenechal absolutně nikoho na pochybách, kdo vládne na place.

Co mě zaujalo na scénáři

A vezmu to bez ohledu na kategorie. Plac byl rozestavěn jednoduše, neležely na něm prakticky žádné předměty s výjimkou plyšového mědvěda, který se používal v kategorii 3 jako rušivý předmět při hlídání předmětu. Rozhodčí se zato vyřádil na scénáři jednotlivých cviků. Odmítání potravy byl hned první cvik, který probíhal zároveň s hlášením rozhodčímu. Odložení bylo ve velmi rušném prostředí v maketě, která byla hned vedle stanu rozhodčího a tak tři metry od diváků. Jako rušící element se použilo bouchání do pytle s plastovými lahvemi, přitom pomocník stál za maketou a pes na něj neviděl. Někteří psi s tím měli problémy. Hned několik cviků se dělalo nebo dokonce začínalo ze stejného místa u makety: kromě odložení i chůze u nohy, aport, vyhledání předmětu, útok zepředu s holí a útok zepředu s předměty.

Polohy dělal pes pod kladinou. Kladina byla využitá i při obraně psovoda, kdy psovod byl o kladinu opřený, figuranti na ni vylezli a seshora podávali psovodovi ruce (kat. 2 a 3, v kat. 1 zůstali na zemi). Figuranti pak seskočili a oba naráz prudce odběhli od psovoda, následně mezi nimi proběhla hlasitá strkanice, oba znovu přišli k psovodovi, přitom jeden po chvíli rychle utekl a druhý zůstal stát vedle psovoda a po chvíli na něj položil ruce. Psovod se přitom celou dobu nepohnul z místa.

Technika doprovodu figuranta

U revíru (vyhledání figuranta a doprovod) mě vždy nejvíc zajímá technika doprovodu. Nejčastěji se setkávám se třemi:
1) Pes tak nějak krouží okolo figuranta.
2) Pes se lepí na figuranta jakoby mu šel u nohy, nebo jakoby ho blokoval zepředu, přitom je s figurantem v těsném kontaktu, je vidět jak se o něj opírá.
3) Pes strčí hlavu mezi nohy figuranta a snaží se ji tam za všech okolností udržet.
Ve Veselí byly vidět první dvě techniky, psi kteří v tréninku dělají tu třetí se bohužel k vlastnímu doprovodu figuranta nedostali.
U doprovodů se mi líbolo jak figurant pracoval s posunky z běžného života. Buď mu otevřenou dlaní v klidu naznačoval, aby zůstal na místě nebo se ho posunkem snažil přimět lehnout. I když psi váhali, zastavovali se nebo si lehli, všichni nakonec situaci vyřešili správně a nachytat se nenechali.

Na co si dát pozor

Všichni víme, že psovod může svého psa připravit o spoustu bodů. Opakovaná chyba byla vidět při vyhledání předmětu, kdy si psovodi nedali pozor na pravidla, která říkají, že předmět se nesmí psovi ukázat a má byt položen zády ke psu. V jednom případě psovod vyndal dřevíčko z kapsy ještě něž došel na místo jeho položení, podruhé předmět pokládal bokem ke psu. Pes tak nedostal šanci cvik provést a už to byla nula.

Na závěr to nej

Kategorie 3 nakonec vždy ukáže jaký kus cesty se musí ujít z „jedniček“. Psi a psovodi předvedli krásné výkony. Nicméně trojková kategorie přinesla i smutný moment. Po zákroku prvního trojkového psa šel figurant okamžitě k zemi. Až po dokončení cviku ale diváci pochopili, že zůstává ležet kvůli zranění. Většinou totiž pracoval tak, že psy po zákusu do nohy neprohazoval, ale zůstával na ní stát. Pravděpodobně to bylo příčinou zranění jeho kolene.

U mondioringu je možné dát psovi mezi cviky napít. A protože bylo opravdu horko a psi toho měli dost, jeden závodník tuto možnost využil, a přišel kvůli tomu o body. Před hlídáním předmětu dal psovi napít a misku nechal na place. Hlídačka nakonec dopadla tak, že figurant psovi předmět velmi brzy ukradl, pes přestal pracovat a běžel si pro další dávku vody. I takový je mondioring.

Další informace o závodu, včetně výsledků, najdete v rubrice "Přehled závodů".

Autor: jak

Foto: www.elry.cz a jak